Konkrétní problémy, které člověk prožívá v reálném životě, a které mu způsobují trápení a potíže, mají souvislost nejenom s aktuální žitou realitou, ale velice často mají svůj základ v jeho minulé zkušenosti. Hlavně v oblasti mezilidských vztahů a vztahů v základní rodině, kdy člověk byl malé dítě. Tam vzniká nejvíce zranění a člověk si postupně, často nevědomky, vytváří strategie, jak se dalším zraněním vyhnout. Velice často jsou funkční, někdy však přestanou fungovat a člověku pak spíše jeho život komplikují a stěžují. Tehdy je vhodné a efektivní zaměřit pozornost i na minulost člověka a porozumět tomu, jak ho prožitá minulost ovlivnila a jak mu to v současnosti ovlivňuje život. Když porozumíme tomu, proč děláme tak divné, zvláštní, často i sebe/destruktivní věci, můžeme své chování vědomě měnit. Tím přestaneme být loutkou našich impulzů, emocí a pocitů, a můžeme vědomě ovlivňovat strukturu své osobnosti. Z dlouhodobého hlediska tak získat funkční strategie pro kvalitní prožívání vlastního života. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, je potřebné zaměřit svou cílenou pozornost na sebe, na svou minulost a jak se odráží v naší přítomnosti a mít možnost s někým o sobě hovořit.
Když máme starostí a problémů nad hlavu, rychle ztrácíme schopnost objektivního úsudku o sobě a okolí. Stejně jako v poradenství je tedy účinné, aby měl člověk možnost dlouhodobě hovořit s člověkem , který je nezahlcený danými problémy a má tak schopnost být objektivní.
Na rozdíl od poradenství je psychoterapie dlouhodobá 1 – 2 roky, setkávání 1 x týdně, 50 min. Je zaměřená na širší souvislosti včetně minulosti člověka. Není primárně orientována na „rady, co teď udělat“ ale nabízí možnost porozumění sobě a tím vytvořit schopnost „dobře radit i sám sobě“ . Stát se tak svobodnější. Integrovaná psychoterapie vychází z konkrétních potřeb klienta, tak zvaně mu „šije terapii na míru“. Využívá různé přístupy - od dialogu až po různé neverbální techniky, včetně i prvků poradenství, když to konkrétní situace žádá.